Aktuální články zaměřené na občanské právo, občanský zákoník a civilistiku. Přinášejí přehled o základních otázkách občanského práva zpracovaný renomovanými odborníky na danou problematiku.
Popraskané kachličky nebo klesající strop při rekonstrukci sousední bytové jednotky. Stavba podzemních garáží nebo bytového domu, která naruší statiku vedlejšího domu. Terénní úpravy na pozemku, které změní odtok dešťové vody a způsobí zatékání do suterénu sousedního domu.
Autorskoprávní otázky vyvstávají doslova ze všech stran umělé inteligence, a to jak ze strany vstupních dat, na kterých je umělá inteligence trénována, tak i ze strany výstupů, které z umělé inteligence vycházejí. Podle jaké právní úpravy řešíme v České republice otázku autorství k výstupu generativní umělé inteligence a je nynější právní úprava dostačující?
O zmaření provedení díla pojednává § 2613 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“), když stanoví, že „zmaří-li objednatel provedení díla z důvodu, za nějž odpovídá, náleží zhotoviteli cena za dílo snížená o to, co zhotovitel neprovedením díla ušetřil.“
Směrnice 2001/29/ES o autorském právu v informační společnosti definici autora neobsahuje a tuto otázku ponechává na národních úpravách členských států.
SVJ je specializovaná právnická osoba, která se má soustředit na správu domu a pozemku. Život však přináší různé situace a společenství vlastníků často musí řešit otázky, co ještě se správou domu souvisí a co už ne. Společenství tak často váhají, co ještě smí dělat a co už nikoli. S tím souvisí i otázka, zda SVJ smí nabýt pozemek a pokud ano, tak jaký.
Následující článek shrnuje v návaznosti na aktuální diskuse o zapojení umělé inteligence do rozhodování správních orgánů a normotvorby některé minulé i současné snahy o využívání umělé inteligence, automatizace a kódování v právu.
Podvody na internetu jsou stále častějším problémem, a proto je nezbytné vědět, jak rozpoznat podvodný e-shop, jaká práva má spotřebitel a jak postupovat v případě, že se stane obětí nekalého jednání. Právní rámec ochrany spotřebitele je upraven především v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a v zákoně č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele.
Je to tak třikrát do roka, co se na advokátní kancelář obrací novomanželé s dotazem na ochranu svých budoucích investic. Většinou přichází s tím, že mají již vše ošetřené, nově budovanou nemovitost budou mít ve výlučném vlastnictví, protože mají podepsanou smlouvu o smlouvě budoucí „jen na sebe“. Právníci developera údajně připraví kupní smlouvu „jen na ně“, takže tímto je to vyřešeno. A zhruba stejný počet klientů se obrátí na kancelář v době rozvodu s tím, že jim budoucí exmanžel/ka tvrdí, že jejich výlučný byt/dům „koupený“ před manželstvím (rozuměj podepsaná smlouva o smlouvě budoucí) je ve společném jmění manželů.
Úmrtí blízkého bývá téměř vždy obdobím náročných zkoušek vzájemných vztahů v rodině – mezi sourozenci, rodiči, dětmi a dalšími blízkými. Nad rámec ztráty, s níž se rodina musí vyrovnat, přichází záhy další náročná etapa, kterou je řízení o pozůstalosti; v jeho rámci pak dochází nezřídka k emočně vypjatým situacím, jichž se účastní právě výše zmínění členové rodiny.
Když se rodiče rozvádějí, jedním z nejdůležitějších rozhodnutí je, kdo se bude starat o děti. Pokud soud rozhodne o střídavé péči, mnoho lidí si představí model 50:50 – dítě tráví stejnou dobu s oběma rodiči. Nejnovější rozhodnutí Ústavního soudu z února 2025 ale znovu opakuje, že to není pravidlo a střídavá péče může mít více podob tak, aby odpovídala potřebách každé jednotlivé rodiny a dítěte.