Přehled odborných článků pokrývá problematiku procesního práva a související legislativy. Odborné texty nabízejí vhled do otázek a aktualit procesního práva a jsou zpracovány renomovanými odborníky.
Dohoda o vině a trestu je nejmladší a svým charakterem nejvýraznější forma odklonu v trestním řízení. Do českého právního řádu byla zavedena relativně nedávno v roce 2012, přičemž se možnosti jejího uplatnění výrazným způsobem rozšířily v roce 2020, když došlo k rozšíření její aplikace na zvlášť závažné zločiny.
Dne 1. 1. 2026 má nabýt účinnosti významná novela rodinného práva, zákon č. 268/2025 Sb., kterým se mění občanský zákoník a další související zákony (dále jen „Zákon“). V tomto článku popisuji změny, které nastanou v úpravě rozvodu manželství, a to jak v rovině hmotněprávní, tak v rovině procesní.
Nejvyšší soud podal dne 15. 10. 2025 k Ústavnímu soudu návrh na zrušení ust. § 114c odst. 5 a ust. § 118b zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), neboť dospěl k tomu, že tato ustanovení normující zákonnou koncentraci civilního řízení jsou v rozporu s ústavním pořádkem.
Institut elektronického platebního rozkazu (dále jen „EPR“) byl do českého právního řádu zaveden již v roce 2008, avšak stále je pro mnohé velkou záhadou.
Dne 1. 1. 2026 má nabýt účinnosti významná novela rodinného práva, zákon č. 268/2025 Sb., kterým se mění občanský zákoník a další související zákony (dále jen „Zákon“). Zákon bývá v médiích označován zkratkou „rozvodová novela“, což je zkratka velmi zavádějící a pomíjí řadu klíčových aspektů novely.
Provedení exekuce představuje v právních řádech většiny vyspělých zemí klíčový prvek zajištění účinnosti soudní ochrany. Rozsudek, který nelze vykonat, postrádá praktickou hodnotu a ohrožuje samu podstatu principu právního státu. Výkon rozhodnutí, respektive exekuce, proto tvoří nedílnou součást civilního procesu a je výrazem rovnováhy mezi právem oprávněného na uspokojení své pohledávky a ochranou základních práv povinného.
V podnikání či v běžném životě není nic neobvyklého, že dlužník nesplní svůj dluh včas.
Vyhláška č. 258/2024 Sb., kterou se mění advokátní tarif, přinesla s účinností od 1. 1. 2025 – kromě advokáty dlouho očekávaného navýšení tarifních hodnot – i drobné technické úpravy. Jednou z těchto úprav je i změna výpočtu odměny advokáta při zastupování dvou a více osob (§ 12 odst. 4 AT).
Advokáti si dle insolvenčního zákona mohou za sepis insolvenčního návrhu účtovat odměnu [1]. Internet je ale plný varování před oddlužovacími šmejdy, advokáty nevyjímaje. Zpochybňuje placení odměny za sepis a podání návrhu na povolení oddlužení ze strany klienta advokátovi před zahájením insolvenčního řízení.
Neuspěli jste se svou žalobou v civilním nebo správním řízení? Anebo jste byli účastníky řízení jako žalovaní či odpůrci a nesouhlasíte s rozhodnutím soudu či správního orgánu?
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen „OSŘ“) rozlišuje mezi dvěma základními druhy procesních lhůt – tzv. zákonnými a soudcovskými. Pojďme si přiblížit jednotlivé rozdíly mezi nimi.
Zvolil jsem takový maličko bulvarizující název příspěvku, přestože skutečně nemám rád nějaké katastrofické scénáře a jsem rozený optimista. Ale to, co hrozí znalecké obci na konci tohoto roku, když nedojde k určitým změnám a posunům, opravdu hrozí velkým problémem pro justici a pro rozhodovací možnosti, protože znalecká obec je pro nás velice důležitá a znalců ubývá.
Zvolil jsem téma Soudci mezi lidmi (a ostatními právníky), čímž chci jednak naznačit, že vztah s právníky je pro nás, soudce, přeci jen trochu specifičtější než setkání s lidmi takzvaně „obyčejnými“, ale především objasnit, proč my tolik zkoumáme, jak se má soudce jevit, jak se má chovat, jaký vlastně má být soudce. A je to právě proto, že si uvědomujeme, že pokud vy nebudete důvěřovat soudcům, tak skutečně ta naše práce bude mít podstatně nižší nebo dokonce nulovou hodnotu.
JUDr. Hana Lenghartová je advokátka, mediátorka a žena mnoha rolí, která se i přes svůj nabitý profesní a osobní život nebojí vstoupit do veřejného prostoru s jasnými postoji a s jasnou vizí.
Exekuční právo se musí neustále vyvíjet v reakci na společenské a technologické změny. Specifika 21. století – digitalizace financí, globalizace platforem, nové formy majetku i života ve virtuálním prostoru – kladou na vymahatelnost práva zcela nové nároky.
